60 miliard eur ve společném hospodářském výsledku, skok v inovačních technologiích z univerzit do malých a středních podniků a vynikající vztahy: To charakterizuje společnou hospodářskou činnost v Horní Falci a Plzeňském kraji. Co však potřebuje německo-české hospodářství v příhraničním regionu dnes? V čem je v současné době obzvláště silné? A kde vidí odborníci aktuální výzvy?
V Evropě nyní existuje řada přeshraničních hospodářských oblastí: Například Velká kodaňská oblast, která se rozkládá na území 85 obcí ve východním Dánsku a jižním Švédsku, je v současnosti považována za vzor. Působivý je však také bavorsko-český příhraniční region. Ostatně realizuje hospodářský výkon ve výši 60 miliard eur ročně, což je více než v případě menších zemí, jako je Slovinsko nebo Litva. Co přesně charakterizuje tento úspěšný příhraniční region? A jak se měří jeho úspěšnost? Existuje několik znaků zvláštní „příhraniční ekonomiky“.
Objem práce signalizuje hospodářskou činnost
Jedním z nich je objem práce osob pracujících v bavorsko-českém hospodářském prostoru. Obecně lze říci, že objem práce od roku 2005 v celostátním průměru opět mírně a nepřetržitě roste a je považován za silnější ukazatel ekonomické aktivity regionu než např. míra nezaměstnanosti. Pohled do „Deutschlandatlasu“ spolkové vlády se zaměřením na Bavorsko/Čechy ukazuje nadprůměrný nárůst objemu práce v příhraničních okresech Tirschenreuth a Neustadt an der Waldnaab v letech 2014 až 2020.
Například v okrese Tirschenreuth došlo k nárůstu objemu práce o 3,83 %, zatímco v okrese Neustadt an der Waldnaab o 2,64 %. U okresů Schwandorf a Cham to sice nelze potvrdit, ale pokles je tam buď velmi malý, nebo podprůměrný: Cham zaznamenal sotva měřitelný pokles o 0,08 procenta a Schwandorf o 1,55 procenta. To lze interpretovat pozitivně, pokud se provede srovnání s okresy vzdálenějšími od hranic: Například v okrese Bayreuth se objem práce mezi lety 2014 a 2020 snížil o 4,73 procenta a v okrese Amberg-Sulzbach o 2,82 procenta.
Třikrát více kvalifikovaných zahraničních pracovníků
Objem práce také není jediným ukazatelem ekonomické síly regionů, které umí organizovat ekonomiku přes hranice. Ukazatelem může být i počet vzniklých ekonomických subjektů, který je například v Horní Falci vyšší než v Horních Francích a podle Eurostatu se pohybuje mezi šesti a 7,5 procenty. Na české straně je patrná zejména nižší míra nezaměstnanosti v Čechách ve srovnání se zbytkem země, která činí méně než 2,5 procenta. Také bavorské příhraniční okresy jsou z hlediska nezaměstnanosti pod celostátním i bavorským průměrem.
Pokud jde o zaměstnanost zahraničních pracovníků, ukazuje se následující obrázek: Zatímco v celém Bavorsku se v letech 2014 až 2024 více než zdvojnásobila (+120 procent), v příhraničním regionu se ve stejném období zhruba ztrojnásobila. Nejedná se samozřejmě výhradně o přeshraniční dojíždějící z České republiky, ale jejich podíl bude pravděpodobně velmi vysoký. Pokud analyzujeme kvalifikaci zahraničních zaměstnanců, je patrné, že zejména kategorie „kvalifikovaný pracovník“ je v příhraničních okresech zastoupena nadprůměrně.
Silný průmysl jako dvousečná zbraň
Z toho vyplývá, že Česká republika již dávno neslouží Bavorsku jako zdroj pracovních sil především v nekvalifikovaném segmentu a že v mnoha oborech jsou nyní k dispozici kvalifikovaní pracovníci. Například u okresů Neustadt an der Waldnaab a Schwandorf lze pozorovat nadprůměrný relativní nárůst zahraničních pracovníků na nejvyšší kvalifikační úrovni („expert“). Kromě toho hraje v bavorsko-české spolupráci stále významnější roli sektor vysoce kvalifikovaných pracovníků obecně. Příhraniční regiony se vzájemně tlačí s ohledem na kvalifikaci svých obyvatel. Česká republika slouží jako motor inovací v Horní Falci a naopak. Tato role bude v budoucnu ještě důležitější.
Se 126 zaměstnanci v průmyslu na 1 000 obyvatel patří Horní Falc v současnosti k průmyslově nejcharakterističtějším regionům v Německu a v rámci Bavorska je přímo na špici. To, co bylo dlouho považováno za silnou stránku, se však v současné hospodářské situaci může stát největší výzvou: každý desátý zaměstnanec v průmyslovém sektoru Horní Falce vyrábí automobily nebo jejich části. To znamená, že region čeká v tomto odvětví strukturální změna.
Šance na úspěšné zvládnutí tohoto problému jsou však velké – zejména díky přeshraniční spolupráci, která podporuje inovace. Konkrétně se nyní realizuje celá řada projektů se Západočeskou univerzitou v Plzni, které přinášejí malým a středním podnikům v Horní Falci a Plzeňském kraji zdarma čerstvé výzkumné zkušenosti. Rozšíření této spolupráce a přilákání nových hráčů bude v budoucnu pro úspěch prosperujícího přeshraničního hospodářství rozhodující více než kdy jindy.
Text: Alexandra Buba (překlad Tereza Müller)
Ekonomická síla, vysoký počet vzniklých podniků a nízká nezaměstnanost – to ukazuje i nová informační mapa Horní Falce/Plzeň:
Grafika: Tereza Müller (vlastní grafika)
Zdroje: Regierung der Oberpfalz / IHK für Oberpfalz/Kelheim / Bezirk Oberpfalz / Bayerisches Landesamt für Statistik / Český statistický úřad